Drobečková navigace

Úvod > Vzdělávání > Blog > Školní web: nejčastější chyby a jak z nich ven

Školní web: nejčastější chyby a jak z nich ven



V poslední době je přehlednost a funkčnost školních webů důležitější, než kdy dřív. Školy komunikují s žáky i s rodiči převážně online, protože přímý kontakt je velice omezený. Ale i bez této výjimečné situace důležitost školních webových prezentací neustále roste. Proto nastala vhodná doba udělat si na školním webu pořádek, aby byl připravený na to, až se žáci vrátí zpátky do lavic.

Stránky přístupné pro všechny

Na školní webové stránky se částečně vztahuje Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací (99/2019 Sb.). Ten ve zkratce říká, že má být web bezbariérový. Má být přizpůsobený asistivním technologiím pro nevidomé a slabozraké (automatické čtecí a zvětšovací programy), jinak zrakově handicapovaným návštěvníkům, neslyšícím a uživatelům s různými poruchami učení. Na rozdíl od obcí, které musejí mít bezbariérový veškerý obsah webu, u škol podle zákona stačí upravit pouze povinně zveřejňované informace. Jedná se například o organizační strukturu a kontakty, oficiální dokumenty, školní řády či pravidla přijímacích zkoušek.

Na druhou stranu bychom přístupnost měli chápat jako něco, co děláme kvůli lidem, nikoliv jen pro splnění zákonné povinnosti. V době inkluzivního přístupu školství je navíc potřeba mít na paměti, že mnozí návštěvníci školních webů mohou nějaký handicap mít. Proto rozhodně doporučujeme mít přístupný celý obsah webu. Mnohé změny navíc zpříjemní návštěvu i zcela zdravým návštěvníkům.

Co s tím?

V praxi neznamená zpřístupnění webových stránek nijak drastické zákroky.

Jde především o:

  • Dostatečně velké písmo, dobře čitelný font a vhodně kontrastní barvu písma
  • Přehledný systém navigace (srozumitelné menu, funkční rozcestníky, rozpoznatelná tlačítka, drobečková navigace apod.)
  • Správné formátování a strukturování běžného textu, nadpisů a tabulek
  • Strojově čitelné dokumenty (nenaskenované)
  • Popisky k fotografiím a obrázkům
  • Responzivní design webu (uzpůsobený pro prohlížení na mobilních telefonech a dalších typech displejů)

Stránky vhodné pro malé displeje

Uzpůsobit web pro různě velké obrazovky a displeje není třeba jen z hlediska přístupnosti. Dlouhodobě mají školní weby velice vysoký podíl návštěvnosti právě z mobilních telefonů. Průměrně (v českých podmínkách) mluvíme o hodnotách kolem 70%. Vysoká návštěvnost z přenosných zařízení je dána jednak tím, že žáci a studenti mívají často mobil či tablet jako jediné osobní zařízení, a jednak tím, že se na školní stránky dívají rodiče často v pohybu (při cestách do práce, při čekání, kvůli rychlým kontrolám aktualit apod.). Responzivní design je tudíž u školních webů naprosto nezbytný.

Co s tím?

Nejde ale jenom o nastavení grafiky. Musíme vzít také v potaz formát a objem obsahu jednotlivých stránek a vhodnost některých prvků. A to je ta část, kterou zvládnete udělat i bez designéra a kodéra.

Nejčastějšími prohřešky školních webů proti mobilnímu zobrazení jsou:

  • Používání mezerníku pro pozicování obrázků a odsazení dalších prvků. Na velké obrazovce může výsledek vypadat ideálně, ale na menším displeji se celý obsah stránky „rozsype“.
  • Vkládání velkého množství obrázků přímo do těla stránky, do textu. Soubory fotografií by měly vždy být vložené do formátu fotogalerie. Jednak kvůli úhlednému pozicování a jednak kvůli velikosti souborů. Ty umí fotogalerie zredukovat tak, aby se fotografie rychle načítaly i na pomalejším připojení.
  • Nadmíra velkých tabulek, které se na malém displeji zpravidla nezobrazují celé. Moderní styly kódování umí nahradit klasickou tabulku responzivní verzí. Pokud se ale tabulce můžete vyhnout, vyhněte se jí.
  • Nepřehledná struktura stránek daná přebujelým obsahem. Celá struktura se v malém zařízení musí smrštit pod tlačítko „Menu“ vpravo nahoře. Myslete na to – nejen kvůli mobilním telefonům – že si málokterý návštěvník sedne doma na několik hodin k velké obrazovce a jen tak brouzdá zákoutími školního webu. Většinou potřebuje rychle dojít k cíli a většinou (ze zmíněných 70 procent) to dělá na velmi malém přístroji.

Tolik obsahu! Kam to dáme?

Je potřeba se smířit s tím, že školní web není nehybná věc. Je to v podstatě živý organismus, který se neustále mění a rozrůstá. Samozřejmě pak pravidelně nastává dilema, co kam dát, co vyhodit a co nechat.

Jak to tedy udělat, aby vám struktura a obsah nepřerostly přes hlavu?

    1. Smiřte se s tím, že web není archiv. Staré informace jsou sice hezké nostalgické čtení, ale téměř nikdo se na ně nedívá. Pokud pro vás mají hodnotu, vytvořte pro ně archivní složku a odkažte na ní. Pokud hodnotu nemají, vyhoďte je.
    2. Aktuální informace průběžně třiďte. Vytvořte stručný systém štítkování pro aktuality, pro alba v galerii, pro blogové články o projektech školy a pro další „hromady“.
    3. Zrevidujte strukturu. Obsahově chudé stránky slučte, pokud je to tematicky možné. Stránky, které jen odkazují na něco jiného, rovnou přesměrujte. Léta nepoužívané stránky smažte nebo archivujte.
    4. Snažte se udržet web tak jednoduchý, jak je to jen možné. Myslete na to, že školní weby většinou upravuje hodně různých lidí a je třeba udržet pořádek. Bude potřeba nastavit jednotná pravidla vkládání a formátování obsahu, aby zůstal web přístupný a přehledný.
    5. Zbavte webové stránky balastu. Počítadlo návštěvníků, ankety typu „jak se Vám líbí náš web“, zbytečné postranní sloupce a přebujelé bannery partnerů či projektů fungují jen jako vizuální smog. Návštěvník si jimi v dnešní době všudypřítomných reklam pouze zahlcuje mozek, ale žádnou informaci mu nepřinášejí.
    6. Pokud neumíte posoudit, které informace jsou pro návštěvníky webu důležité a které jsou jen přehlížené, otestujte to. Existuje několik nástrojů, které dokážou měřit návštěvnost jednotlivých stránek a proklikovost různých prvků. Pokud nevíte, jak do toho, obraťte se na nás. Váš školní web otestujeme, zanalyzujeme a předložíme vám soubor konkrétních návrhů na vylepšení.