Vítejte na stránkách Obce Němčice

Němčice jsou středně velkou obcí, která leží v údolí Zlatého pásku v okrese Svitavy v kraji Pardubickém. Leží u hranic s okresem Ústí nad Orlicí a asi 3 km od historického města Litomyšl. Rozloha obce čítá 1317 ha s nadmořskou výškou 385 m.n.m. K této obci náleží osady Člupek, Pudilka a Zhoř.

 Obec od nepaměti vynikala množstvím vodních mlýnů, které poháněl již zmíněný potok s kouzelným názvem Zlatý pásek, v kterém je možné spatřit pstruhy. Podél Zlatého pásku v dřívějších dobách stávalo 9 mlýnů, v nynější době je to soustava 8 mlýnů. První z nich stával na soutoku potoka ze Zhoře a Svinné. Je to bahnitý pozemek, kde se dobře daří vlhkomilným rostlinám. Tato oblast je v blízkém okolí dobře známa pod názvem ,,KOZAČKA“, (tak to popisuje ve svých Pamětech zhořských zdejší rodák, malíř pan Jaroslav Doležal). Další dva mlýny stojí na Člupku, pět v Němčicích a další ještě v místní části Němčice nazývané Podrybník.

Z historie Němčic víme, že ves byla založena ve 13. století asi mezi rokem 1240-1260. Ke konci 13. století bral odtud plat klášter litomyšlský a v roce 1347 připadla ves biskupovi. V majetku biskupství zůstala až do jeho pádu, kdy pak přešla v majetek pánů na Litomyšli. V okolí Němčic, stála v tomto období již dnes zaniklá ves DVOŘICE, která prý povstala klášterní kolonizací. Místo, kde se ona ves nalézala, nelze s přesností určit.

V obci, vedle bývalé obecné školy, dnes přestavěné na obecní úřad stojí kaple sv. Jana Křtitele z roku 1883. Na dolním konci vesnice stojí ,,Stará rychta“, dnes již přestavěná na penzion Na Rychtě (http://www.penzion-na-rychte.iprostor.cz/) s bohatou historií, která sahá až do roku 1398, kdy na ni byl rychtářem Vavřinec až do roku 1403. Za zmínění stojí i unikátní roubená zájezdní hospoda s mansardovou střechou krytou šindelem.

V roce 1817 se v Němčicích narodil významný malíř Antonín Dvořák, který působil na litomyšlském gymnáziu jako učitel kreslení. Mezi jeho žáky patřil později proslulý malíř – krajinář, kreslíř a grafik Julius Mařák. Je tu též rodiště Dr. Josefa Páty, literárního historika a spisovatele a také PhDr. Františka Páty, spisovatele četných pojednání o Litomyšli, jejích památkách a okolí.

Bohatý kulturní život započal roku 1868 založením dodnes existujícího ochotnického divadla pojmenovaného po svém zakladateli, učiteli panu Antonínu Šléglovi.

V roce 1885 byl založen hasičský sbor a v roce 1920 Sokol.

K typům na procházku bezpochyby patří dlouhá výšina Kolouška v nadmořské výšce 394 m, která se nad obcí rozevírá v krásný rozhled po okresu Svitavském. K vděčné vycházce patří i cesta směřující do Končin, kde stojí poutní kaple Panny Marie v blízkosti studánky s křížovou cestou. Obcí vede turistická stezka (barva modrá), po které se můžeme dostat k půvabné samotě ,,MANDLU“.

Člupek náleží k místní obci Němčicům. První doklady o kolonizaci této lokality jsou datovány před rok 1200. Tehdy zde stávala tvrz, o níž se poprvé historie zmiňuje v roce 1410. Na této tvrzi sídlil zeman Václav Stach mladší z Vinař, po něm loupeživí rytíř Mikuláš Člupecký, dále Viktorin Člupecký ze Člupku. V roce 1558 tvrz zpustla. Majitelé tvrze byli stoupenci učení českobratrského a měli tu modlitebnu. Panský dvůr člupecký vyhořel v roce 1693 a půda na které stával je rozdělena čtyřiceti osadníkům. V roce 1695 tak byla založena osada Člupek za Jana Bedřicha Trautmannsdorfa. Při cestě k osadě Pudilce je městiště bývalé tvrze. Tvrziště najdeme na vrchu nad zdejší kapličkou, která byla zasvěcena svaté Anně.

V současnosti žije na Člupku významná česká sochařka paní Vítězslava Morávková, která část svého díla vystavuje na zahradě rodinné domu zdejším na obdiv.

Okolí Člupku skýtá přírodní romantická zákoutí, která vybízejí k procházce krásnými lesy nebo k údolí Svinné, k pramenům Němčického potoka – Zlatého pásku. V roce 1799 vyhledali ruští důstojníci pramen ,,Zlatého pásku“, jehož vodou se jeden z nich pokropil a u něj se modlil.

K této osadě patří i krásná samota zvaná ,,V Polsku“, která je umístěna uprostřed luk.

Další místní osada Pudilka byla založena v roce 1697 na panské půdě. Její jméno pochází od Pudila, který zde byl prvním osadníkem. Pod touto částí obce najdeme překrásné lesní údolí s názvem ,,Teletín“ a to při Vlčkovském potoku, který vyvěrá z několika lesních studánek.

Poslední osadou je Zhoř, kterou od přirozené návaznosti k Obci Němčice odděluje tzv. ,,Člupečák“. Je to dlouhý kopec, který se musí zdolat ze směru od Litomyšle a ze směru od České Třebové zase kopec místně zde znám pod lidovým názvem ,,Kohouťák“.

Tato osada byla založena v první polovině 13. století, po roce 1227. V roce 1292 přešla pod klášter Zbraslavský. Při směně panství lanšperského připadla biskupství litomyšlskému a to bylo v roce 1358.

V této části obce se nachází nově zrekonstruovaná kaplička sv. Magdalény.

V okolí Zhoře jsou krásné lesy široko-daleko známé s četným růstem hub a borůvek, do kterých se sjíždějí lidé z dalekého okolí. Tato část obce vyniká se svými půvabnými romantickými údolími i zákoutími. Známé je lesní zákoutíčko ,,U Kačenek“, které se těší velké oblibě nejen dětí, ale i znavených houbařů či turistů. Tímto místem zde protéká čistý potůček ozdoben vodními mlýnky. Za jeho údržbu však vděčíme místním dětem. Zhořský kopec je ve výšce 542 m a odtud je výhled na Litomyšlsko a dále k Vysokému Mýtu.

Tato lokalita je v zimním období často vyhledávána četnými vyznavači lyžařských běžeckých tratí.